Deníček 2010 - 1. část - aneb jak to pokračovalo (leden - březen)

2009-12-13

Dneska je to právě půl roku od toho dne, kdy jsem se narodil. Oslava proběhla formou bezva prochajdy s kamarádama a kamarádkama ze cvičáku. Panička o tom něco píše na stránce Psí akce. Ale je mi jasné, že nenapíše úplně všechno tak, jak to bylo.

Šli jsme na procházku, běhali jsme celou dobu na volno, jen kde jsme křížili silnice a ve městě jsme šli na vodítku. Páníčkové si povídali a my psi taky.
Moje zlatá kamarádka Hanny miluje vodu. A tak se cestou každou chvíli koupala. Páníčkové samozřejme zavedli diskusi i na toto téma.
A to bylo pořád: "...ta je šikovná, ta pěkně plave, a kožíšek má ve spodu pořád suchý, a ani jí není zima, a i k těm kačenkám by doplavala, a ani hloubky se nebojí..."
A taky pořád: "...to Merlinek se ještě nikdy nekoupal, taky bysme rádi, aby uměl pěkně plavat, mohli bysme se v létě sejít, aby to od Hanny odkoukal, a přirozenou formou si vodu oblíbil, on ještě plavat neumí, zatím jsme ho ještě nekoupali ani doma..."
A tak pořád dokola.

Poslouchal jsem tyhle řeči celou cestu do Ronova. A když jsme vyšli z Ronova na zpáteční trasu tak to začalo nanovo.
Tak jsem si řekl: A dost. A skočil jsem do řeky. Trošku jsem si poplaval. Je fakt, že jsem tak úplně přesně nevěděl, do čeho jdu. Ale zvládnul jsem to pěkně. Ani jsem necákal. Plaval jsem hrozně rychle (no, možná mi trošičku pomohl proud). Každopádně do půlky řeky a za chvilku zpátky ke břehu. Párkrát jsem se oklepal a bylo. Koukali jak vyorané myši. To nečekali, že jim takhle vypálím rybník. Každopádně na povídačky o tom, že neumím plavat, jim už nikdo neskočí.

2009-12-05

V sobotu jsme se byli převážit a tentokrát se objevilo číslo 21,3. A jelikož co číslo, to kilogram, vychází mi z toho - násobeno, sečteno, odečtěno a děleno - že vážím 21,3 kg.

2009-11-22

Tak jsem si po dlouhé době zase pěkně zařádil. Panička si pořád stěžuje, že nemá psí kůži a srst, že ji proto nemůžu kousat tak, jak chci. Vyrazili jsme tedy na kraťanďácký sraz. Kde jsem se mohl realizovat dle své vůle, možností a postavení. S bráškou Esíkem (tak jsme mu s paničkou říkali - ale teď už se jmenuje Banjo) jsme zavzpomínali na doby, kdy jsme svorně štěkali u plůtku naší rodné boudy, na doby, kdy jsme se rvali dle libosti. Byli jsme nejlepší modrá dvojka na celé akci.

2009-11-21

Byl jsem si u pana doktora vyzvednout odčervovací tabletku a při té příležitosti jsem byl zvážen. Tentokrát je číslo krásně kulaté - vážím rovných 20 kg. Po pravdě 20,1 kg, ale páníčkové tvrdili, že obojek s vodítkem se do toho nepočítá. Tak mě tam na veřejnosti svlíkli do nahata (naštěstí v čekárně zrovna nikdo nebyl, a tak mě takhle ani nikdo neviděl), zvážili vše zvlášť a odečetli.

2009-11-06

Panička shromáždila důkazy, že už nejsem psí mimino aneb jak rostu.
Na první a druhém obrázku jsem na cvičáku při práci s tunelem (14.08.2009 a 1.11.2009).
Na třetím a čtvrtém obrázku jsem v poněkud choulostivé situaci, když líbu paničku (04.07.2009 a v 2. polovině října 2009).

2009-11-01

Protože v neděli odpoledně bylo hezky, rozhodl jsem se jet vyřádit na cvičák. A dobře jsem udělal. Byla tam nová štěněčí holčička, která je ještě o čtrnáct dnů mladší a asi o půl metrů menší nežli Já. Vyzkoušel jsem si frissbee a umožnil pánovi protáhnout si zlenivělé tělo od počítače. Paničce zas, aby trošku vymrzla, jak na nás čekala - což se evidentně vyplatilo, protože večer byla moc ráda, že jsem ji hřál a ani neřešila, jestli mám nebo nemám špinavé ručičky, když lezu do postele.

V Galerii je víc fotek ze cvičáku.

2009-10-24

Jelikož bydlím u lesa, stává se ze mě lesní tvor. Procházky v lese jsou stejně nejlepší. Je to úplně jiná energie než ve městě. A taky můžu v pohodě chodit navolno.
Ale nejen lesy bloumám... - když narazíme na kraji lesa, resp. vsi, na otevřenou zahradu, mrknu tam, abych věděl, co kde je.

2009-10-23

Poslední vážení ukázalo pouhých nízkotučných 17,3 kg. Takže moje rozhodnutí, trávit dlouhé podzimní večery vyobrazeným způsobem se potvrzuje jako naprosto prozřetelné a správné.

2009-10-19

Moje tělíčko už váží 16,6 kg. Taky proto dělám co můžu. Mistička se po jídle ani nemusí mýt. Můj jazýček ji vyblýská vždycky tak, že vypadá jako nová.

Pořád ještě jím máčené krakerky 3x denně: ráno, po práci a večer No a mezi tím občas nějaký ten psí bonbón, kousek oříšku, kuličku hrášku, plátek jablíčka...

2009-10-05

Objevil jsem kouzlo a chuť švestiček a oříšků. Když jsem byl opět na návštěvě na statku, zjistil jsem, že pes se může živit ledasčím. První jsem tedy pozoroval, co to udělá s páníčkém, a když ten si pomlaskával, pustil jsem se do toho taky. Nasbírali jsme si spoustu oříšků a naučil jsem páníčka rychle vypeckovávat ovoce pro potřeby mojí tlamičky.

2009-10-03

V rámci socializace, kdy jezdím do města, jsme se stavili opět na veterině, kde jsem byl zvážen. Už mám rovných 14 kg.

Deníček 2009 - 2. část - aneb jak to pokračovalo (červenec - září)

Deníček 2009 - 1. část - aneb jak to začalo (květen - červen)

Panička mi zřídila deníček, kam si mohu zapisovat, co chci. A tudíž tak činím. Ve skutečnosti jí budu spíš diktovat a ona to bude zapisovat a následně zveřejňovat na netu.

V deníčku se s Vámi budu dělit o některé informace týkající se mého bytí a psího života. Budu sdělovat své myšlenky, nápady, zážitky, zkušenosti, radosti i starosti.

Nebude to úplně denně, ale vždycky, když budu mít tu potřebu vylít si srdce.

Každopádně to bude autorské psaní a veškerá autorská práva s ním související připisuji a přiznávám své paničce. Tudíž je každému jasné, že by nemělo být bez souhlasu paničky cokoliv kdekoliv zveřejňováno…

ZPĚT na aktuality Merlin Notes