|
2011-11-05
Páníčci zatoužili vysázet další vinnou révu, a proto jsme jeli na nákupy ke Starklovi. Prohlédli jsme si vánoční výstavu a pomohl jsem jim vybrat správnou odrůdu. Vybrali jsme modrou Boskoop Glory a zelenou Solaris.
Pak jsme se ještě stavili v Čáslavi na trhu, kde jsem potkal nadějnou krásku - trikolorní dlouhosrstou 8-měsíční slečnu, se kterou jsem vyměnil slovo.
Také jsem musel ukázněně čekat před obchodem, než panička nakoupila páníčkovi něco k snědku.
2011-10-23
Než jsme vyrazili s Ričkem na velkou, prochajdu prolítli jsme pár koleček s bernskou salašnicí Sally. V rámci a po prochajdě jsme začali nacvičovat spec. spřežení, tzv. "ruskou dvojku" - první s větví a později s koštětem...
Další fotografie Merlina s Ričkem ve fotogalerii na picasa.
2011-10-09
Na neděli jsem byl pozvaný k Ričkovi na venčící návštěvu. Měl to být takový pohodový výlet. Ale byla to past. Nakonec jsem tam byl pracovně: učil jsem dva asi půlroční sotva dorostence pořádně běhat, hlídat a štěkat.
Kromě labradora Rička jsem se totiž venčil také s jeho hovawartí kamarádkou Agátkou. Agáta má na běhání docela talent. Dvě hodiny jsme lítali po lukách. Trošku jsme se ráchali v potocích a rybnících (nejvíc teda Riček). A pak jsme měli přednášku u Agáty na dvorku na téma hlídání. A protože suchá teorie není to pravé ořechové, provedl jsem praktickou ukázku. Využil jsem kolemjdoucích a pořádně na ně zařval. Agáta s Ričkem z toho byli trošku na větvi. Zřejmě je ještě nikdo neučil hlídat ani štěkat. Jo, jsou ještě malí, ale „co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš“.
Tentokrát jsou (protože páníček s sebou neměl foťák) pouze fotky z mobilu. Ale zase máme novinku – videozáznam z našeho společného lítání (na picasa).
Merlin, Rick a Agáta - lítání 1 +
Merlin, Rick a Agáta - lítání 2 +
Merlin, Rick a Agáta - lítání 3 +
Merlin, Rick a Agáta - voda
2011-09-17
Po delší době jsem navštívil kamarádku borderku Tessinku. Koukal jsem, jak už pěkně pase koně. A taky se začíná hárat. Já mám na tohle štěstí, všechny moje psí kamarádky potkávám nejčastěji, když se hárají.
2011-09-15
Mám nového kamaráda labradorského retrívra Ricka (rodným jménem: Krystal Steel Bohemia Angel). Je to ještě psí mimino půl roku staré, ale už je skoro tak velký jako já. A kilogramů váží úplně stejně jako já.
Díky Rickovi panička konečně pochopila, že nejsem vodní pes. Protože to, co předváděl Rick, když plaval v „sudech“ na dešťovou vodu a brouzdal se v našem minijezírku, to bylo neskutečné. On je prostě plaváček. Já mám vodu hlavně na pití.
Dohodli jsme se, že mu budu dávat lekce v lítání, přestože je mi jasné, že mé superrychlosti jen tak nedosáhne. Ovšem pod odborným dohledem mně – jako zkušeného rychloběžce - by se mohl časem vypracovat.
Další fotografie nového kamaráda Rička s Merlinem ve fotogalerii na picasa.
2011-09-13
Byl jsem se podívat na spřáteleném ranči. Byla to učiněná ZOO, ze které mi zrak přecházel. Kromě pár dnů starého hříbátka a jeho maminky, mne očuchával místní hlídací vlčácký pár a černý kudrnatý beránek. Dost se mi líbilo vietnamské prasátko (tedy spíš prase).
Trošku mně naštvaly dvě veledůležité husy. Jedna mně dokonce zákeřně dvakrát štípla. Pak už sem musel využít ochrany paničky, páč ke krajnímu řešení (že bych ji vyprášil peří) jsem se nechtěl uchýlit.
2011-08-12+13+14
Konečně jsem měl po delší době „PSÍ VÍKEND“. Tento pátek-sobota-neděle byly ve znamení psích slečen. Obletovaly mne: border kolie Tessy, bernská salašnice Sally a krátkosrstá kolie Brita. Žádnou z nich si nechci rozházet, takže jsem takticky každé z nich sdělil, že je nejkrásnější. Což myslím, bylo rozumné a prozřetelné. Protože, co kdyby se psí rasa vývojově posouvala směrem ke kudlankám, o kterých jsem četl, že jedí své „manžely“…
V pátek jsem byl na ranči za borderkou Tessinkou. Vzal jsem s sebou páníčky a děti z příbuzenstva, aby si protáhli faldy. Celou cestu lesem hráli slovní fotbal, a já jsem jejich stádo pásl. Děti se vyřádily na trampolíně a páníčkové se vybavovali s paní rančerskou domácí – takže my psi jsme měli „pré“. Lítali jsme po kolbišti, pod trampolínou, kolem ohrady s koňmi a vůbec všude.
V sobotu byla změna. Hned po ránu zvonek - a koho to nevidím, že mi strčili za plot – borderka Tessinka. První jsem myslel, že mám jen tak živé sny, ale nakonec se zjistilo, že páníčkové včera na ranči dohodli hlídání. Takže jsme celý den řádili střídavě na louce pod lesem a střídavě na zahradě. Chvílemi nás drezírovaly děti, chvílemi jsme drezírovali my je. A taky jsem zjistil pravdu o tom, jak je to s borderkama – zda jsou, či nejsou k utahání. Takže jsou. Tessinka několikrát za den spala jak dřevo (no Já taky). Na odpolední prochajdu jsem vzal kromě Tessinky ještě sousedovic berňačku Sally. Holky na sebe trošku žárlily, ovšem Já je ujistil, že je mám obě rád.
A aby tomu nebylo málo - v neděli za mnou přijela na kraťanďáckou návštěvu Brita. Té to tentokrát obzvlášť slušelo, protože začala hárat. Sice bylo trošku nedůtklivá, když jsem jí šeptal, že je krásná. Ale já mám vzdělání a vychování, takže vím, že je nejlepší dámě vyhovět a počkat, až se bude chtít kamarádit. Takže kromě toho, že jsem jí ukázal svoji sbírku spadlých jablek a tenisáků, jsem ji vzal na dvouhodinovou procházku do lesa a ukázal ji moji soukromou agiliťáckou dráhu. Věřím, že z toho všeho jasně pochopila, že lepšího nápadníka široko dalekou nenajde…
2011-06-19
Byl jsem na psím táboře v Herolticích. (Panička o tom píše tady.) Všude desítky psů. Lítání na volno, mohl jsem chodit do jídelny, na přednášky, k řece…
Při výcviku jsem to – pravda - trošku flákal, jenže o to víc panička pak koukala, když jsem při závodech a soutěžích všechno zvládal a z té spousty psů jsem se opakovaně umístil na stupních vítězů. Jasně, že na cvičné přivolání kašlu, jenže: když o něco jde - a měří nám čas - neznám jiného psa (bratr nebratr). Docela nám to s paničkou klape - díky mně zdolá každou překážku i nástrahu.
Co se mi moc nezdálo, byly některé rady, jež dostala panička o pravidlech psí smečky. Prý jejich dodržování ze mě udělá šťastnějšího psa. Já už šťastný jsem, i když je pravda, že mít na starosti pořád celou smečku mi někdy dává zabrat. Takže jí možná část svých pravomocí postoupím (když se panička bude snažit).
Pár fotek najdete ve fotogalerii Barta a Berryho - to jsou vodní nebo vodovodní psi. Já tomu moc nerozumím, protože vodu mám hlavně na pití. Osobní stránky Barta a Berryho jsou border collie tovacov.
Pak ještě další fotografie z Heroltic najdete na páníčkových stránkách na picasa.
Páníčkové mi slíbili, že mě zase někdy do Heroltic vezmou – když budu hodný, tak za odměnu NEBO když budu zlobit, tak za trest.
2011-04-06
Poslední dobou nás občas při ranních či odpoledních procházkách provází moje kamarádka Betty. Má i tu čest, že si může vlézt do mé boudy. Dobře si spolu rozumíme, a pěkně se vždycky vylítáme. Je teda fakt, že ji zezačátku musím vždycky aktivizovat. Pak mě kolikrát ale pěkně prožene. Ještě že mám delší nohy, a tak jí v pohodě pláchnu…
2011-02-15
Dny se nám prodlužují, zima se zatím drží, a tak brouzdáme lesem a vyhlížíme jaro...
2011-01-17
Teplotně rekordní lednový víkend 16. a 17. jsme prožili zčásti v přírodě. Merlin rozjímal nad krásou přírody a páníček trošku fotil. Krásu přírody - a jeden z jejích nejkrásnějších projevů – Merlinka.
Další jarně-zimní fotky najdete na stránkách Merlinova páníčka:
Skoro jaro v lednu 2011
2011-01-09
Konečně jsem paničku donutil, aby prezentovala záznam ze zimních bílých radostí korunovaných tou nejkrásnější modrou. Modrou mého a Britina kožíšku. Občas Britu vytáhnu na lítačku do přírody. Ona je totiž městská slečna. A dokáže docenit péči šustícího listí a křupajícího jehličí a větviček pod tlapkami. Teď tedy spíš sněhového křupání a svištění. Posilování přetahováním jí taktéž prospěje, alespoň bude mít krásně dlouhý čumáček jako Já.
Další zimní fotky najdete na stránkách Merlinova páníčka:
Zimní řádění s Britou
Deníček 2010 - aneb jak to pokračovalo
Deníček 2009 - 3. část - aneb jak to pokračovalo (říjen - prosinec)
Deníček 2009 - 2. část - aneb jak to pokračovalo (červenec - září)
Deníček 2009 - 1. část - aneb jak to začalo (květen - červen)
Panička mi zřídila deníček, kam si mohu zapisovat, co chci. A tudíž tak činím. Ve skutečnosti jí budu spíš diktovat a ona to bude zapisovat a následně zveřejňovat na netu.
V deníčku se s Vámi budu dělit o některé informace týkající se mého bytí a psího života. Budu sdělovat své myšlenky, nápady, zážitky, zkušenosti, radosti i starosti.
Nebude to úplně denně, ale vždycky, když budu mít tu potřebu vylít si srdce.
Každopádně to bude autorské psaní a veškerá autorská práva s ním související připisuji a přiznávám své paničce. Tudíž je každému jasné, že by nemělo být bez souhlasu paničky cokoliv kdekoliv zveřejňováno…
ZPĚT na aktuality Merlin Notes
|