Výstava kolií - Rychety
16. 10. 2010
Na sobotu 16/10/2010 jsme se přihlásili na výstavu kolií, která se konala v obci Rychety u Prahy. Byly jsme v Rycheťáckém psím areálu poprvé a moc se nám tam líbilo. Premiérou pro nás byla i čistě koliácká výstava, a kolie a koliáci všude vůkol se nám taktéž líbili. Merlin dostal od pana rozhodčího výbornou známku a dokonce i Res. CAC. Jako obvykle „minutka“ slávy v kruhu nebyla pro Merlina ničím důležitým. Co dokázal ocenit, bylo lítání v přilehlém venčícím prostoru s různými pejsany. Starými i novými známými, příbuznými i nepříbuznými. Blízko výstavních kruhů bylo složeno i několik agiliťáckých překážek, takže jsme si cvičně přeběhli „áčko“. A k závěru udělali hromadné rodinné foto.
Počasí nám vyšlo. Přes veškeré výhružky meteorologů o dešti, bylo krásně. Kdybychom už neměli dohodnutý program na neděli, určitě bychom – i nevýstavně – přijeli ještě na druhý den. Ale bohužel. Každopádně jsme vděčni i za ten jeden sobotní den, který jsme si všichni pěkně užili.
Sraz krátkosrstých kolií CHS Flying Ear Kozohlody
02. 10. 2010
A je to za námi. V sobotu 02.10.2010 Merlin organizoval sraz krátkosrstých kolií. Kolie, koliáci a koliáři se sešli na ranči DALU v Kozohlodech. Udělala se cca 10-ti kilometrová venčící a lítací procházka. Probrali se zkušenosti psí i lidské. Bohužel, hlavní osobě – naší chovatelce Ivaně – na kterou se všichni těšili, vyplivlo auto kus železa, a nakonec nedorazila. Proto byla uspořádána alespoň „telefonická konference“, díky níž byly konzultovány některé otázky účastníků.
Merlin se sice projevil jako velký organizátor, ale taky jako velký neposlucha. Což bylo nakonec dobré, protože všichni účastníci, si mohli uvědomit a zažít, jak pěkně mají poslušné a vychované psy. Srovnává se vždy nejlépe v kontrastu. Každého přeci jen potěší, může-li si říct, můj pes je vychovanější a lépe poslouchá (nám se této radosti dopřává poměrně málokdy, nicméně o to častěji radost tohoto typu dopřáváme druhým…).
Všem účastníkům děkujeme, že si udělali čas a přijeli na tuto psí akci, a těšíme se někdy příště nashledanou.
Poděkování patří také majitelům ranč DALU, kteří poskytli zázemí, věnovali se nám a zabezpečili občerstvení. Za všechno vyzdvihnu alespoň úžasné domácí řepánky paní domácí.
Fotky ze srazu najdete na „picasových“ stránkách Merlinova páníčka:
Sraz KK X/2010 – I. a
Sraz KK X/2010 - II.
Pasení v Martínkovicích - II
10. 09. 2010
Druhý zářijový pátek a sobotu jsme se byli s Merlinem podívat znovu na ovečky. V pátek večer se koliáček od oveček nemohl odtrhnout, a tak ho páníček pořád krotil. V sobotu, kdy dorazilo na pasení spousta dalších pejsků, začal mít poněkud jiné starosti. Hlavně ho „trochu“ rozrušila dohárávající dlouhosrstka, to se mohl uslintat… Ale znovu si zapásl, i když glejt na to nedostal. Po pasení se ještě trošku (konečně navolno) prolítal s Ruby a další triko psí kolegyní. Vyhlášení výsledků uzavřelo tento psí den a my jsme se odebrali na cestu domů. Merlin zaslouženě prospal, po tak náročném víkendu, celou cestu.
Pasení v Martínkovicích
20. 08. 2010
V pátek 20.08.2010 jsme dorazili do Martínkovic, kde se měl konat od pondělí 16. do neděle 22.08. trénink pasení. Plánovali jsme zůstat na dva dny. Jenomže jsme zjistili, že všechno je jinak. Byla provedena organizační změna, o které jsme bohužel nevěděli. Pasení bylo zkráceno pouze do pátku. V podstatě jsme přijeli až po tréninku. Nicméně Ivaně se nás zželelo, a umožnila nám alespoň zkusit, zda bude mít Merlin zájem o ovečky a vlohy. Ostatně o to nám šlo (vedle toho, že jsme předpokládali kontakt s dalšími pesany).
K ovečkám jsme se dostali dvakrát. Poprvé víceméně hned po příjezdu. Pak jsme si dali pauzu a vyrazili do skal. Prošli jsme, nám již známou, trasu Broumovskými stěnami z Martínkovic na Modrou hvězdu a zpět. Pak jsme si krátce odpočinuli a v půl sedmé v podvečer zkusili ještě jednou pasení.
Merlin si nebyl zpočátku u oveček úplně jistý. Zájem ale každopádně jevil značný. Trošku jsme mu museli vysvětlovat, že ovečky nemají kožíšek na žužlání, ale kolem stáda běhal automaticky. Pouze zatím ještě nepochopil, že se má držet jen na druhé straně stáda od „ovčáka“. Takže dělal kolečka. No co taky měl dělat jiného, když na něj pán křičel „okolo“…
Pasení jsme si tedy vyzkoušeli, a protože Ivana už měla na sobotu jiné plány, rozhodli jsme se druhý den ani o pasení neusilovat a využít krásného víkendu k turistickým aktivitám. Po přespání v Ostaši jsme prochodili část Adršpašsko-Teplických skal.
Sraz krátkosrstých kolií CHS Krásná Louka – Drábské světničky
11. 07. 2010
A aby toho nebylo málo, na LVT „Léto s Lassí“ jsme v neděli 11.07.2010 navázali účastí na srazu krátkosrstých kolií, který zorganizovala
CHS Krásná louka , pro své odchovance i jiné kraťanďáky. Na sraz nás nalákala Zdeňka, panička Lindy. Merlin, přestože měl právě za sebou celý týden práce, opět pumprlikoval. Byl u vytržení z tolika psích holek. Jediný další kraťanďácký kluk bral Merlina s nadhledem vyzrálého psa. Kromě našeho modráska tam byla ještě jedna modrá psí holčina. Zbytek osazenstva byl zlatý.
Vyšli jsme z Krásné vyhlídky u Mnichova Hradiště, podívali se (ti, kterým se chtělo v tom parnu lézt nahoru) na Drábské světničky, psi se vylítali v seně, ze skalních vyhlídek jsme vyhlíželi do krajiny, dělili se o zásoby vody (pramen byl na cestě pouze jeden), koupali ve vlastním potu, diskutovali a ke konci se těšili, až si budeme moci sednout do restaurace a odpočinout.
Trasa byla údajně cca 9 kilometrová, ale šli jsme ji skoro 4 a půl hodiny. Jeden účastník to vysvětlil tak, že do propozic se píše méně kilometrů než je realita, aby to neodrazovalo – no možná je na tom něco pravdy… Nicméně jsme rádi, že jsme se s Merlinkem srazu zúčastnili.
Více fotek najdete ve
fotogalerii Atelieru Slunce - červenec 2010
Letní výcvikový tábor LÉTO S LASSIÍ
03. 07. – 10. 07. 2010
První červencový týden jsme se učili a trénovali OBEDIENCE na letním výcvikovém táboře Léto s Lassií v Lounech. Byly to příjemně a zároveň užitečně strávené dny. Protože Merlinek je pořád tak trochu „dráček“, rozhodli jsme se pro obedience, jelikož cvičení poslušnosti v našem případě není nikdy dost. Bylo možno vybrat si ještě dogdancing nebo agility. Agiliťácké překážky jsme si zkoušeli v mezičasech mezi cvičeními. Ale Merlin se vždycky tak rozpumprlikuje a rozštěká, že agility mu musíme dávkovat jen po kouskách.
Bylo šest skupin, dvě cvičitelky (paní Eva Plíštilová a Alena Smolíková), cvičilo se dvakrát denně – ráno a večer – vždy po 1 – 1,5 hodinových blocích dle velikosti skupiny, skupina měla maximálně 7 psů. Přes den bylo volno k odpočinku a nějakým těm výletům po okolí. Koupali jsme se v řece, která teče hned za areálem. Potvrdilo se, že málokterý koliák má vrozenou touhu po plavání.
Na celém táboře byly pouze dvě krátkosrstky. Náš Merlin a
Linda z Krásné Louky. A také si nejvíce rozuměli. Každé cvičení bylo zahájeno i proloženo praním, ožužláváním, válením sudů, zaleháváním… Dlouhosrsté koliácké kolegyně jen zíraly a tvářily se, že mají modřejší krev, a tudíž se takhle válet nebudou.
V sobotu se konaly závěrečné táborové závody. Přihlásili jsme se s Merlinem do dvou soutěží: poslušnost + „Lounské lítání“. V poslušnosti jsme získali docela pěkné umístění a na stupních vítězů byli 3. Sice nám moc nevyšel aport ale zachránilo nás hlavně štěkání na povel (štěkání, to nám opravdu jde dobře, o čemž se mohlo přesvědčit celé osazenstvo této části Loun). V druhých závodech, „Lounském lítání“ jsme byli až 9., jelikož koliáček nechtěl zůstat v kolečku, a jelikož panička ho sotva unesla.
Více fotek najdete na „picasových“ stránkách Merlinova páníčka:
Anebo na stránkách dalších účastníků tábora:
oddenynky - Monča
niarracollies
Výstava psů - Kačina
15. 05. 2010
15. května 2010 jsme se jeli podívat na výstavu psů u zámku Kačina. A dobře jsme udělali… Kromě toho, že Merlinek už tolik nepumprlikoval (tedy na náš standard) /z čehož tajně usuzuji a trošku doufám, že začíná dostávat rozum/, jsme také získali novou psí kraťanďáckou kamarádku. Velmi cenné je, kromě toho, že je milá a hodná, že je z našeho regionu. A jako bonus – je modrá. Jmenuje se Poppy. S její paničkou Kačkou jsme si slíbili, že se občas srazíme, aby se psiska vyběhala.
Merlin musel přehodnotit svůj pocit, že je největší pes na světě. Když se na něj podívali vlkodaví přátelé, musel uznat, že přeci největší asi nebude. Naštěstí, jak už to tak u vlkodavů bývá, zachovali chladnou hlavu, a našeho dráčka nechali s nadhledem pumprlikovat.
Více fotek najdete ve fotomirekle na Picasa.
Pochod za kutnohorským stříbrňákem
08. 05. 2010
Na soboru 08.05.2010 byla naplánována hromadná psí procházka psin ze cvičáku kolem Vrchlice k Velkému rybníku. Jenže téhož dne byl ve stejné lokalitě kulturně-turistický Pochod za kutnohorským stříbrňákem. Tudíž jsme se přidružili k pochodujícím. Sice nám chvilku trvalo, než jsme našli výchozí stanoviště, takže jsme si cvičně našlápli cca dva kilometry navíc, ale pak už jsme šli přesně podle plánu bez bloudění.
Prošli jsme trasu č. I, nejkratší 9-ti kilometrovou (ještě byly připraveny 14-ti a 24-ti kilometrové). Start byl u kláštera sv. Voršily v Kutné Hoře – přes Škvárovnu, Markovičky – kontrolní stanoviště u Velkého rybníka – a zpátky přes mlýn Cimburk, Poličanskou štolu, V Hutích – do cíle opět u kláštera sv. Voršily v KH.
Valnou část prochajdy musel Merlinek na vodítku. Ne, že by nebylo kde psiny pustit, ale šla s námi háravá holčina Bordie, a ta se Merlinovi samozřejmě dost líbila. Navíc se Bordince líbil i Merlinek. Takže by se spolu asi převelice kamarádili, což si nikdo z dvounohých účastníků nepřál. A z toho vyplývá i druhá skutečnost, a sice že Merlinka skoro celou cestu musel vést pán, protože jak byl na větvi z Bordinky, tak tahal jako drak, a panička by měla ruku vytahanou až na zem.
Přes vše výše uvedené se procházka krásně vydařila. Čemuž napomohlo krásné počasí, příroda a v cíli příjemně hrající hudba a bohaté občerstvení. Tudíž v budoucnu určitě zase nějaký pochod absolvujeme.
Výstava psů – České Budějovice
24. 04. 2010
V pátek po práci jsme nastoupili cestu do Jižních Čech. Kolem sedmé jsme se ubytovali v kempu v Českých Budějovicích u výstaviště. Prošli přilehlý park, trochu popovídali s dalšími ubytovanými pejskaři a pejsky, a zašli na občerstvení do pěkné restaurace za plotem, která byla také plná psů.
Ráno, potom co se Merlinek osvěžil spánkem, jsme se vydali na výstaviště. Výstavní areál opravdu výstavní – pěkná zeleň, prostor, čisté sociální zázemí, dostačující občerstvovací kapacity, poměrně široká nabídka stánkařů… Dojem také notně posílilo sluníčko, jen co vylezlo z mlhy a začalo hřát. Merlin (i my) byl(i) rád(i) za tu spoustu pejsků vůkol.
Páníček si zavystavoval. Pan rozhodčí udělil hodnocení ve třídě mladých - VD 2. Kladně hodnotil koliáčkovu hlavičku, ale prohlásil, že ještě nemáme dokončený vývoj. Tato vystavovací část bylo opět to, co Merlina zajímalo nejméně. Naštěstí si potom, co byl nucen kroužit v kruhu, a po chvilce zdřímnutí, mohl ještě pohrát s Derinkou, naší sestrou po otci Zenithovi.
Po veškerém tom výstavním klání jsme se cestou k domovu ještě zastavili v cukrárně v Plané nad Lužnicí. Pokochali se vodním tokem, kačenkami a vyplašením kočky v místní zahradě. A když jsme se z toho všeho uklidnili, jeli jsme domů dohajan.
Více fotek najdete ve fotomirekle na Picasa.
Free sobota u Desenského – Vlčáry
10. 04. 2010
Přes slibovaný déšť svítilo sluníčko, a my prožili 10.04.2010 sobotní 2 a 1/2 hodiny u Rudy Desenského na Vysočině ve Vlčárech. Máme totiž docela málo příležitostí kontaktu s psím rodem. A Merlin je v pubertě a potřebuje se vymezovat a vyhraňovat a hledat meze a hranice. Navíc potřebujeme trénovat poslušnost i mimo ideální klidné podmínky a prostředí.
Přiznám se, že jsem také chtěla poznat druhého ze dvou snad nejvíce diskutovaných českých osob v psím ranku. Po panu Dostálovi, jehož jsme poznali osobně již v minulém roce (viz. soustředění psí školy Falco IX/2009 a pohled Merlinka na celou záležitost), jsme se tedy vydali navštívit pana Desenského. Protože internetová diskuse a názory druhých zůstanou vždy názory druhých. Ovšem nejlépe vlastní zkušenost nám ukáže jak se věc má.
Free sobota u Rudy Desenského byla opravdu volná. Přijelo se a každý se zapojoval do čeho a jak chtěl, anebo nezapojoval do ničeho. Ptal se, když chtěl něco vědět, nebo neptal. Většina pejskařů přijíždí kvůli socializaci a řešení osobních problémů.
Bylo prima, že Merlin tam potkal pejsky, kteří jsou mnohem submisivnější, i mnohem dominantnější, ustrašené i nebojácné, háravé feny i podobné pošuky jako je on. I když tam bylo více štěkotu než na jiných akcích, náš hlásek konipásek byl opět nejspecielnější. Někdo nás trefně nazval „andulkou“. Akce se nám líbila, jsme rádi, že jsme se tam jeli podívat.
Osobní zkušenost tedy máme. Nebudu psát, který z pánů (Dostál X Desenský) je lepší. To mi rozhodně nepřísluší. Ale minimálně „drobný“ rozdíl uvedu. Ruda Desenský, když s člověkem mluví, tak se mu dívá do očí. A Merlinovi se ve Vlčárech líbilo taktéž, což je pro mne důležité.
Více fotek najdete ve fotomirekle na Picasa.
Pojizerská výstava – Mladá Boleslav
03. 04. 2010
Máme za sebou první výstavu, kde jsme se prezentovali. Dne 03.04.2010 jsme se zúčastnili Pojizerské výstavy v Mladé Boleslavi. Jako nejdůležitější – objekt vystavování – Merlin. Podpůrně páníček jako vystavovatel a ještě více podpůrně panička jako fotograf, nosič, hladič, uklidňovač, vodič a kouč.
Rozhodčím byl pan Polgar Andraš. A Merlinovi udělil posudek tohoto znění: "9-ti měsíční, středně velký, výborná konstituce, rovný hřbet, rovná záda, výborný pohyb". Známka V1, titul VT. Jen nám doporučil, aby se Merlinek více než na psí slečny okolo soustředil na páníčka…
Po výstavním klání jsme si ještě na loučce zařádili s dalšími pejsany. Hlavně jsme trošičku soupeřili s Lexem (Alex Golden Dream Flying Ear) o přízeň jedné kraťanďácké slečny. Pokusili se o společná fota a uvolnili výstavní stres. To už byl Merlin ve svém živlu. Lítat s dalšími psy, to má nejradši.
Merlinovy zážitky z výstavy jsou v Deníčku a více fotek najdete ve fotomirekle na Picasa.
Dogtreking Polabím
27. 03. 2010
V sobotu 27.03.2010 jsme se vydali na dogtrekingové hrátky jarním Polabím, které pořádala ZKO Nymburk. Byl to náš první oficiální dogtreking. Ale jako štěňátka jsme šli tu nejkratší trasu nazvanou potupně „procházka“ . Dle propozic byla procházka cca 10 km pouze pro handicapované psy, psy starší devíti let, kočárky a děti mladší 10 let, štěňata mladší 12-ti měsíců (třeba jako my) a psy lehčí než 5 kg. Trasa vedla Svatojiřským lesem ve středním Polabí. Start i cíl byl v Seleticích.
Na to, jak uplakané počasí nám předpovídali meteorologové, bylo krásně. Zpočátku sice trošičku mrholilo, ale pak skutečně prima.
Z 80-ti zúčastnivších se týmů byly 4 z našeho cvičáku Primavera. Dva týmy se účastnily cca 10-ti kilometrové „procházky“ a dva cca 25-ti kilometrového „výletu“ na cca 45-ti kilometrový „MID“ se od nás nikdo nepřihlásil.
Merlinkovi se to líbilo, s některými pejsky si i trošku počmuchal. Ale byl opět bezkonkurenčně nejukecanější. Po ránu před startem to ještě šlo, ale po tom, co jsme dorazili do cíle, nebyly jeho hlasové projevy k utišení. Nechtěl zavřít čumáček a nechtěl. Nakonec jsem musela cenu a pamětní list za 4. místo v naší kategorii převzít bez něj, protože paní organizátorka, měla strach, že její vyhlašování přes náš štěkot nikdo neuslyší…
Merlinovy zážitky z trekingu jsou v Deníčku.
Výstava psů - Brno
06. 02. 2010
V sobotu 06.02.2010 jsme navštívili brněnské výstaviště, kde se konala mezinárodní výstava psů DUOCACIB.
Merlin byl zpočátku (skoro celou dobu, než se trochu utahal, tj. asi 3-4 hodiny) jako u vytržení. Páníček byl nervní, že mu nejde vzorně těsně u nohy jako 11-ti letý vyzrálý a pravidelně trénovaný pes. Nakonec se to trochu srovnalo. Páníček půjčil Merlina i paničce (takže si všichni zúčastnění oddechli), a Merlin zjistil, že tam prostě budou psi úplně všude, a že s některými dobrými dušemi ochotnými nastavit svůj kožich si bude moct i trochu "zadráčkovat", ale nejde všechno hned.
Překvapilo nás, že oproti Praze (pražské výstavě) bylo stánků opravdu malinko. Nakonec jsme koupili jen sušené maso od Brit jako pamlsky a náhubek na suchý zip (jiné totiž na náš krásný dlouhý čumáček vůbec neseděly).
Kromě nás byla modrá kraťanda pouze jedna. Převažovaly zlaté. Nás první vlastní vystavování teprve čeká. Páníček uvažuje aktivně se zúčastnit buď dubnové budějovické nebo květnové pražské - tak uvidíme.
Každopádně Merlin byl nejkrásnější (objektivně vzato), ale taky nejneposlušnější (taky objektivně vzato). Všichni se tam tváří tak vyrovnaně, spořádaně, ušlechtile a hodně... Jen my jsme takoví malí raubíři a štěkalové. Vypadáme, jako když s námi šijou všichni čerti, a přitom je to takový malý anděl. Tak jsme alespoň některým čekajícím na vystavování (jejichž páničky to dovolily) prohrábli kožich, abychom je před jejich velkým kláním zušlechtili na těle i na duchu.
ZPĚT na aktuality Merlin Notes
| 
